Jen za leden až září letošního roku bylo vyhlášeno přes osm tisíc tzv. osobních bankrotů, což je o téměř čtyři tisíce více než ve stejném období loňského roku. V meziročním srovnání se tak podle Czech Credit Bureau jedná o 93procentní nárůst počtu osobních bankrotů lidí, kteří nepodnikají.
Přitom například jen v září požádalo soudy o oddlužení přes 1400 osob a povoleno bylo u téměř 900 z nich. „V následujících měsících očekáváme pokračující růst počtu insolventních návrhů a žádostí o oddlužení u spotřebitelů,“ uvedla společnost Creditreform.
FOTO: CCB, Právo
Nejhůře je na tom sever republiky
Osobní bankroty letos nejvíce postihují obyvatele Ústeckého kraje a Moravskoslezského kraje. Nejrychlejší meziroční růst je patrný v Karlovarském kraji.
Osobní bankrot znamená žít pět let z existenčního minima, vše, co vyděláte navíc, je nutné posílat věřitelům, a za to vám může být soudem odpuštěno až 70 procent dluhů. S tím ale zároveň ostrouhá stále více věřitelů, protože buď se musejí smířit s tím, že dostanou jen něco; nebo dokonce vůbec nic, jestliže dlužník pětiletý očistec absolvuje a oni se se svými nároky nepřihlásili. Po uplynutí tzv. osobního bankrotu je totiž dlužník soudně chráněn.
„Mnozí drobní věřitelé ale netuší, že podá-li dlužník návrh na insolvenční řízení, musí se věřitel s pohledávkou přihlásit soudu nejpozději do třiceti dnů ode dne rozhodnutí o úpadku, jinak nejspíš o své peníze přijde,“ řekl Právu právník Rostislav Kovář působící na stránkách Poradnaveritele.cz.
Po pěti letech je futro čisté
Ministerstvo spravedlnosti na svých stránkách www.insolvencnizakon.cz, kde jsou oficiální informace k insolvenčnímu řízení, včetně znění zákona a formulářů, výslovně uvádí, že „po pěti letech, kdy dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti, které mu byly soudem uloženy, se řízení o oddlužení ukončí. Poté je dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny – bude se jednat o všechny pohledávky, tedy i o ty nepřihlášené“.
Dlužníci ovšem nemají povinnost věřitele informovat o tom, že žádají soud o povolení oddlužení. „Až 70 procent věřitelů z nepodnikatelské sféry, tedy například když jeden kamarád půjčí druhému, se proto s pohledávkou u soudu nepřihlásí,“ dodal Kovář. To, zda dlužník podal návrh na oddlužení, si lze prověřit v insolvenčním rejstříku na stránkách www.justice.cz.
Všechny přihlášky musí věřitelé podat od okamžiku zahájení insolvenčního řízení, nejpozději však do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. „Součástí toho rozhodnutí může být povolení o oddlužení, ale o tom může soud rozhodnout i později. Splní-li dlužník podmínky pro oddlužení a uhradí částku v minimální výši 30 procent svých dluhů v následujících pěti letech, soud ho podle insolvenčního zákona může osvobodit od všech zbývajících pohledávek,“ zdůraznil právník Kovář.
Během tří let může soud ochranu zrušit
Pak věřitelům nejspíš už nepomůže ani trestní oznámení. Na druhou stranu se ale dlužníkům nevyplatí na věřitele hrát habaďůry, a to ani na ty, kteří nemají za sebou týmy právníků jako velké firmy.
Dlužníkovi jsou totiž sice soudem po pětiletém procesu oddlužení smazány všechny dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení, ale současně platí, že po dobu dalších tří let následujících po usnesení o osvobození může soud nařídit jeho odejmutí, „a to v případě, že dlužník jednal podvodně vůči věřitelům nebo pokud byl odsouzen za úmyslný trestný čin vztahující se k oddlužení anebo osvobození“, konstatuje ministerstvo spravedlnosti.